Domov je místo, kde se cítíme hlavně bezpečně, avšak to není samozřejmě vše. Všichni vnímáme domov různě, nicméně kolik lidí si vlastně pod domovem nepředstaví nějakou místnost, budovu, zkrátka nějakou fyzickou věc? Když se řekne, že jdeme domů, myslíme tím přeci, že jdeme k sobě do nějakého domu, nicméně to nemusí být pravidlem. Domov může znamenat i nějaký pocit nebo také i značit nějakou osobu. Přeci jen pokud máme někoho rádi, je to člen rodiny, jednoduše kdekoliv zrovna s těmito lidmi jsme, cítíme se jako doma, jako by nesli takzvaný domov s nimi úplně všude.
Ať už bereme za domov cokoliv, je to příjemné, když v něm jsme. Cítíme se bezpečně, klidně, zkrátka je to něco, čeho se nechceme nikdy jen tak vzdát. Nicméně domov jako takový nemusí být jen jeden, stejně jako za člena rodiny můžeme považovat domácího mazlíčka nebo nějakého dobrého přítele, tak domov může být i jinde nebo s někým jiným. Doma se můžeme jednat cítit s rodinou nebo například s lidmi, které máme hodně rádi. Pocit domova je jeden z nejvíc zásadních pocitů, alespoň dle mého. Bez tohoto pocitu, tedy necítit nikde nebo s někým domov, ten pocit bezpečí, je skutečně smutný.
Tento pocit, tedy mít domov, nemusí mít nutně všichni, jenž na tomto světě žijí. Existuje mnoho lidí potýkající se špatnými podmínkami u nich doma, nebo například nemají domov vůbec. Nejsmutnější však jsou případy, kdy tito lidé za celý život ani nemají možnost něco takého zažít, i když velmi chtějí. Samozřejmě existují i lidé, jenž domov jako takový úplně nemají, nebo alespoň ne na stálo. Jezdí různě za prací po státech nebo městech, zkrátka jsou neustále někde jinde, pokud mají tito lidé rodinu, která se stěhuje s tímto člověkem, také zrovna nemají příležitost pocit domova zažít. Myslím si, že by bylo opravdu dobré, kdyby každý člověk mohl zažít pocit domova, avšak mám pocit, že je to zkrátka nemožné.
