Domov je něco, kde je krásné a dokonalé místo pro rodinu a kde je třeba rodinné zvířátko, třeba kočka. Bez domova je to opravdu smutné a nelíbilo by se mi to. Kde bych třeba bez domova bydlela? Někde na ulici nebo pod mostem? Myslím, domov je hodně důležitý. Já si tedy pamatuji na své dětství. Musím říct, že já jsem měla dětství opravdu dokonalé. Mám ještě dva starší sourozenci. A i když nejstarší bratr je ode mě o sedm let starší než já, tak jsme si taky velmi dobře rozuměli. A moje sestra, která je o tři roky starší, než já tak jsme se taky spolu velmi dobře rozuměli. Je tomu sice už asi tak 15 let, co jsme byly malé děti, ale i nyní se dobře rozumíme. Byl to prostě nás sladký domov. A kde je domov, tam je láska a štěstí.
Tohle je můj názor na domov. A můj bratr a sestra bydlí někde daleko od nás pryč, tak si velmi často voláme anebo píšeme emaily. Taky se velmi často navštěvujeme, jak jen to jde, ale máme každý svůj domov a každý svůj byt. A každý svůj život. Takže i když to nejde pravidelně vídat se nebo někde se scházet jako rodina, tak se o to snažím alespoň online. Moje maminka má taky svůj domov, kam si pořídila s tatínkem dva psy. Moji rodiče říkali, že když jejich děti, tedy jako my, vyletěly z hnízda, tak si řekli, že si pořídí něco živého. Myslím, dvěma je tam smutno. Sourozenci a já se jim nedivíme.
Domov si o tom, kde je život. A tak si mi rodiče pořídili dva velké psy. A já jsem se tomu musela smát, protože mí rodiče totiž vůbec nikdy nechtěli žádného psa. A nyní si pořídili dva velké psy! Takže je to docela pěkné. Myslím, že mým rodičům to jenom prospěje. Pamatuji si, jak moje maminka říkala, že jejich domov je takový prázdný, když tam nejsou děti. My sice už nebyly děti, ale jsme jejich děti i když dospělé. A tak jsem opravdu ráda, že maminka s tatínkem jsou opět šťastní a mají komu dávat svůj přebytek lásky. Tedy svým psům a jsou rádi že mají opět šťastný a veselý domov.